Výlet na Lysou h. 15.1.2011

V sobotu 15.ledna jsme zase zhruba po roce vyrazili s dětmi ze střediska na zimní výlet na Lysou horu. Lednové výlety na Lysou se konají už mnoho let (začátky spadají hluboko do období totality) a jsou brány jako součást salesiánských oslav a připomenutí svátku J.Boska (31.1). Většinou se jich zúčastňují, či zúčastňovali různí bližší či vzdálenější příznivci díla J.Boska (z Karviné, z Ostravy a z dalších míst), letos jsme tu šli ovšem sami.

Vzhledem k tomu, že skoro celý týden před plánovaným výletem bylo poměrně nevlídné počasí a ve středu dopoledne (3 dny před výletem) jsme měli celé 2 odevzdané přihlášky, tak jsme neočekávali příliš hojnou účast :-). Nicméně v sobotu ráno na vlakové nádraží v Havířově přišlo 16 přihlášených dětí, což mi připadalo skoro jako malý zázrak. Jen co náš ranní vlak směr Lysá vyrazil, začalo pršet :-). Také v Ostravici, kde jsme z vlaku vystoupili, překvapivě pršelo :-). Nic jsme na to však nedbali a vyrazili statečně vzhůru, na tu Lysou horu :-). S přibývajícím časem a výškou jsme byli čím dál víc mokřejší (a mnozí i špinavější) a rozblácené cesty postupně vystřídaly zrádné a nebezpečné zledovatělé chodníky. Cestou došlo k více méně spontánnímu rozdělení na tři skupinky (dle výkonnosti jednotlivých členů), které pak postupně dobývaly vrchol. Poslední skupinka už zažila pod Větrnými pláněmi změnu nepříjemného deště v trochu příjemnější sněhovou vánici, takže se nám šlo hned o poznání lépe :-). Při pochodu přes Větrné pláně jsem si více vzpomněl na Patrika S., který tu šel s námi na zimní Lysou před pěti lety a který nedávno ukončil svůj pozemský život… Ale vraťme se k veselejším myšlenkám. Na Lysé jsme se všichni v pořádku sešli v turistické chatě, kde jsme se zahřáli, trochu si usušili věci a dali si menší občerstvení. Po půl třetí nastalo balení věcí, společné vrcholové foto a postupný útěk a úprk dolů. Klouzavý poklus z vrcholu byl víc než veselý, děckám i nám dospělým se to náramně líbilo a pěkně jsme si to užili. No a zlatý bonbónek nás čekal u studánky pod Butořankou, neb jsme zjistili, že nám chybí asi 40min do odjezdu vlaku, což pro nás znamenalo asi 4km střídavého běhu a chůze. Tento náš již tradiční (lehce adrenalinový :-)) závěr výletu děcka zvládli navzdory všem nečekaným obtížím opět na výbornou a vláček z Ostravice mohl s mírným minutovým zpožděním odjet se všemi spokojenými výletníky zpátky domů, do teploučka, do Havířova :-).

Díky všem zúčastněným dětem za odvahu, statečnost a vytrvalost, ale hlavně díky též „horským průvodcům“ Alanovi, Žanetě (a také Radkovi), bez kterých by byl tento výlet jen stěží uskutečnitelný :-). DG :-).

 fotky z Lysé                                                                    Bobr

• Tisk článku
• Poslat odkaz