Jak bylo na táboře plném tance?

Naším útočištěm a základnou se stal Penzion Přerovka ve Velkých Losinách. Sice jsme musely strávit delší čas v autobuse, což ne všem dělalo zrovna dobře, ale místo které jsme zabydlely bylo jedním slovem prostě perfektní. Ubytovaly jsme se v útulných pokojících a okamžitě jsme šly zkouknout, co nám zdejší prostředí nabízí. Vše nám bylo k dispozici, od velkého areálu s kolotočem a houpačkou, přístěnku s posezením, společenskou místností a samozřejmě tělocvičnou přezdívanou „skleník“. Hned druhý den už jsme tento název používaly zcela běžně. Největším plusem však byla rodina, která se o nás starala. Velké poděkování tak patří panu vedoucímu Tomáši Urbanovi a jeho nejbližším. Díky němu jsme se v celém areálu cítily skutečně jako doma a jeho domácí poctivá kuchyně v nás zanechala následky v podobě několika přibraných kilogramů doteď.
           

Hned po příjezdu 10. července nám bylo jasné, že toto místo skrývá jistě plno tajemství a zajímavou historii. Kdo z vás ve škole dával trochu pozor, jistě si vzpomene na neslavné čarodějnické procesy, které se na panstvích v Šumperku a Velkých Losinách odehrály. Naše tábornice-tanečnice neměly o této historii ani ponětí a proto bylo i hned naše první téma zaměřeno na čarodějnice a další strašidelná stvoření. Pondělí se tedy neslo ve stylu Scary movie. Už ráno se některé vedoucí přizdobily pár jizvami a rozcuchanými vlasy, aby bylo jasné, o co půjde. Během dne jsme ze sebe všechny vytvořily různé příšerky a zrůdičky. V kostýmech jsme si zatančily na speciální verzi písně Thriller od Michaela Jacksona, každé družstvo si postavilo svého maskota – loutku kostlivce a odpoledne bylo věnováno velké etapové hře Hon na čarodějnice. Na jejím konci pak holky poznaly skutečnou historii Velkých Losin a čarodějnických procesů. K mému velkému překvapení je to dost zaujalo a vyprávění poslouchaly s velkým napětím. 
        

V denních tématech jsme pokračovaly. V úterý to byl muzikál a divadlo. Holky se tak nejen naučily taneček složený z několika muzikálových šlágrů, ale zahrály si hru s názvem Najděte muzikály. Pak už se věnovaly jen pečlivému zkoušení na velkou muzikálovou a divadelní show, která se konala večer. V ní se představila všechna družstva s několika muzikálovými tanečky a divadelními scénkami. Holky byly skvělé a jejich vystoupení byla velmi profesionální. Aby v tom ale holky nebyly samy i vedoucí zeleného družstva Verča s Majdou se vytasily s několika muzikálovými vstupy doplněnými nejen kostýmy, ale také vlastním zpěvem bez playbacku. Naše odvaha sklidila velký potlesk:) 

Středa byla trochu poklidnější. Vedoucí Janča se vytasila se svou zumbou a získala tak další příznivce tohoto populárního tanečního cvičení. Po dobrém obědě jsme vyrazily do centra Velkých Losin a navštívily zdejší papírny, které už snad jako jediné vyrábějí ruční papír u nás v České republice i Střední Evropě. No a jak jinak zakončit výletní den než pořádným táborákem. Ohniště už pro nás bylo připravené a jediné, o co jsme se musely starat, aby z našich špekáčků nebyly spálené uhlíky.

Protože se všechny holky rády fintí, byl čtvrtek vyhlášen jako Fashion day, tedy den módy. Taneček obstaraly Verča s Nikčou a to na hudbu dnešní ikony extravagance Lady Gaga a také celodenní etapová hra byla věnována módě. Večer byl pak zakončen módní přehlídkou a tvorbou účesů na modelkách.

Aby té historie nebylo málo, nesl se pátek v duchu Cesty do dávných časů. Stejnojmenná hra holky plně zaměstnala, a protože už byly všechny za celý týden unavené, byla vyhlášena brzká večerka.

Taneček Hugačaga, který připravila vedoucí Nikča, se holky doučily v sobotu dopoledne a ještě stihly velkou týmovou hru s názvem Zachraňte Lady Marianu. Poslední odpoledne se neslo se v tématu Staň se hvězdou. Čím jiným jsme tedy mohly naše celotýdenní řádění zakončit než velkou karaoke show. Kufry už byly sbalené a poslední noc asi trochu smutná. Ale zážitky nám nikdo nevezme. Tak jsme za sebou v neděli 17. července zavřeli bránu areálu a odjely s mnoha vzpomínkami směr Havířov.

Musím přiznat, že teď, když už je po všem a sedím v kanceláři, pořád vzpomínám na všechnu tu srandu i starosti. Příprava tábora byla velmi náročná, ale když pak dostanete v táborové poště vzkaz, že je tábor supr a že holky baví jak naše tanečky, tak naše tréninky, nic vás tak nezahřeje u srdíčka. Jen škoda, že příští rok už nám projekt nedovolí uspořádat další ročník. Bylo by to fajn zase si s dětmi užít týden dovádění, her a tancování, které máme všichni tak rádi. Věříme, že se nám podaří sehnat potřebné prostředky a tábor zase realizovat.

Fotky z tábora najdete ZDE